Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2019

13. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 27. března v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu vyvrhuje kamení. Start evropské rakety Vega byl úspěšný. Firma OneSpace chystá první start své rakety. Očekáváme výstup dvou žen do volného kosmu. V noci na neděli se změní čas o hodinu vpřed na letní.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 28. března v 5:10 SEČ. 26. března asi v 5:05 SEČ se zpoza jeho neosvětlené strany objeví hvězdička 5,5 mag. Vzhledem ke svítání by to mohlo vypadat, že se rozsvítí jakoby na modré obloze. 27. března nastane relativně těsná konjunkce s Jupiterem, který bude necelý stupeň pod ním. Obdobně 29. března ráno bude v těsné konjunkci se Saturnem, který bude necelý stupeň nad Měsícem. Ten den kolem 4:10 se také zpoza neosvětlené strany vynoří hvězda 5,6 mag.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,4 mag), který se přesunul do Býka a blíží se k hvězdokupě Plejády. Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,1 mag) a ještě níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag). Někteří nadšení amatérští fotografové už nečekali a zkouší obě planety vyfotit. Nejlépe tradičně dopadl Pavel Prokop z Prahy, jehož fotografie Jupiteru i Saturnu odkazujeme.

Pomalu zapadající aktivní oblast AR2736 24. března 2019 z SDO Autor: NASA
Pomalu zapadající aktivní oblast AR2736 24. března 2019 z SDO
Autor: NASA
Aktivita Slunce je velmi nízká, ale jak už to bývá, Slunce umí překvapit. V týdnu se během několika dnů vytvořila velmi aktivní oblast s mnoha skvrnami, která se i nadále zvětšovala. 20. března zde navíc došlo k poměrně silné erupci C4 a hlavně k Zemi se pomalu vydal oblak plazmatu, který měl podle předpovědi zasáhnout naši planetu 23. března a způsobit poměrně silnou geomagnetickou bouři s pěknými polárními zářemi. Paradoxně ještě v neděli navečer víme, že částice dosud nedorazily, což znamená, že buď CME putuje pomaleji, než se čekalo, nebo oblak částic Zemi minul.  
Skupina skvrn bohužel právě zapadá. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Zajímavé pozorování přinesla sonda OSIRIS-REx, která vyfotografovala proudy hmoty z planetky Bennu. Podobně jako zjistila Hayabusa 2 u Ryugu, i Bennu má málo půdy a hodně kamenů na povrchu. Podrobně se k tomu vrací Kosmonautix.cz.

V neděli 31. března ve dvě hodiny ráno se posune čas o hodinu dopředu na středoevropský letní čas (SELČ).

Kosmonautika

22. března vypustila menší evropská raketa Vega družici PRISMA  a na ISS proběhl výstup do kosmu, který provedli McClainová a Hague. Další výstup je plánován 29. března, poprvé v čistě ženském složení McClainová a Kochová.

Probíhají přípravy startu rakety Electron s technologickou družicí DARPA R3D2. Start je v plánu už dnes (24. 3. ve 23:30) a bude Živě a česky komentován na Kosmonautix.cz.

25. března má odstartovat rakety OS-M1 soukromé společnosti OneSpace s družicí Lingque 1B.

30. března má odstartovat čínská raketa CZ-3C s družicí Tianlian-2.

V Texasu pořád probíhají přípravy Starship Hopperu na první testy motoru a snad i případné skoky.

Výročí

29. března 1974 (40 let) se k planetě Merkur poprvé přiblížila kosmická sonda Mariner 10. Průzkum nejmenší planety sluneční soustavy je obtížný v tom, že je třeba sondu urychlit, aby vůbec mohla Merkur dostihnout. V roce 1974 toho bylo docíleno mimo jiné průletem kolem Venuše, kde bylo využito jejího gravitačního pole. Mariner 10 přinesl první detailní poznatky o Merkuru, když kolem něho prolétl třikrát v letech 1974 a 1975. Podařilo se však zmapovat jen 45 % povrchu. Zásadní zlom přišel až s příletem nové sondy MESSENGER, která zkoumala Merkur z oběžné dráhy v letech 2011 až 2015.

Výhled na příští týden 

  • večerní srpek Měsíce o víkendu
  • Výročí: Zond 1
  • Výročí: Zdeněk Kopal

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 10, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »